Dovolte mi širší předmluvu k tomuto článku.

Na Zemi jsme přišli s jasným úkolem, učit se, zdokonalovat, poznávat, sbírat informace, prožitky a zážitky, které nám chybí k dokončení cesty duše, před tím než odejde do nirvány.

Duše má přesný plán a přesně ví co zde chce zakusit, čeho chce dosáhnout, nic není náhoda a duše jsem jde z plnou zodpovědností za své poslání a svou cestu, vědomě si vybere a naplánuje svou pozemskou pouť.

Narodíme se do rodiny, kterou jsme si vybrali se všemi plusy i mínusy, které k cestě patří a ouha do cesty nám stoupí ego.. je to jako v pohádce anděl s čertem, naše duše je anděl a ego čertík, který mu jde komplikovat jeho záměr J duše putuje vesmírem prožije mnoho a mnoho inkarnací, oproti tomu ego je vždy v každé inkarnaci nové a přesto mu lidstvo po tisíce let dovoluje, aby řídilo naše životy. Božím plánem nebylo aby ego ovládalo duši, ale nebylo tomu ani naopak, Boží záměr je naučit tyto dvě nejdůležitější součásti života na Zemi, aby spolupracovali, aby žili v harmonii, aby se respektovali a byli si rádci. Až se naplní tento Boží plán bude člověk v pravém smyslu slova sobě Bohem a zde nastane Ráj o kterém víme, že může existovat, ale nějak se k němu neumíme dopracovat.

Přichází čas, kdy už nelze jít touto cestou sebe destrukce lidské rasy, likvidace planety a narušení rovnováhy v celém vesmíru. Ano je to tak, ve vesmíru je vše propojeno se vším, nelze se oddělit a hrát si na vlastním písečku, jako se to dělo dosud. Jeden jediný člověk v nerovnováze, znamená v nerovnováze celičký vesmír, až toto procítíme na vlastní „ kůži“ respektive až ve vlastním nitru procítíme tu sounáležitost, to propojení, tu sílu celého vesmíru, tak to bude ten první krok ke spojení. Spojíme se v sobě, spojíme věčné rivaly ego a duši a poté se spojíme v dokonalý a harmonický celek s celým vesmírem. Máme poslední šanci se tohoto úkolu chopit, je čas spojit ego a duši v láskyplný svazek.

… co proto může udělat každý z nás?

Jedno jediné chtít slyšet hlas své duše.

Nacházíme se v čase, kdy už vesmír neakceptuje výmluvy, buď pochopíš, pohneš se a nebo se jde dál, bez Tebe, vesmír nečeká.

Kam se mám pohnout o co jde, co se děje, jak poznám co mám dělat?

Dříve nebo později se každý z nás dostane do stavů a situací, kdy si nebude vědět rady se svým životem, přijde to plíživě, pomalu a nebo naopak vtrhne vám to do života jako uragán, na tom nezáleží, to se odehraje přesně tak jak má, aby to s tebou otřáslo, aby si začala vnímat svět jinak, hlavně aby si začala vnímat sebe samu.

Ženská síla je tvůrčí, plodivá, láskyplná a ohromná J ale tím, že potlačujeme své sny, touhy přání, talenty tím ignorujeme svou cestu duše. Ze všech stran už slyším, ale, ale, ale a právě to jsou ty výmluvy, proč nemohu následovat sebe samu, ale co jiného zde na světě chcete dělat než žít svůj život?  Proto si sem přišla, abys žila svůj příběh, ne příběhy druhých, nebo jen svého ega. Nepopírám důležitost ega, ona i duše má své „ mouchy“, ale jak jsem již výše zmínila, je třeba je naučit v první fázi komunikovat a to vědomě a poté je uvést v soulad, v harmonii.

Prvním a nejdůležitějším krokem je rozhodnutí, že chceš jít opravdu hledat svou duši, začít ji slyšet, rozumět ji a poté ji seznámit s egem a proč nadpis POHNI SE.. jednoduše proto, že se musíš pohnout ty a sama, nikdo jiný to za tebe neudělá. Bylo by bláhové si myslet, že nás Bůh stvořil tak slabé, abychom neměli sílu na vlastní život.

Na to zapomeňte, máte přesně tolik síly kolik potřebujete, jen je jí třeba správně nasměrovat, používat a rovnoměrně dělit. První jsem já, mé touhy, mé přání, mé poslání a kdo tvrdí opak a že je to sobecké? Stačí se podívat se přírody ke zvířatům, kde se ještě skoro vše řídí vesmírnými zákony, matka jakéhokoliv zvířete nakrmí nejprve samu sebe a teprve svá mláďata, myslím, že více není co dodat.

Takže přestaň čekat a pohni se, jediné co tě brzdí je tvůj strach, tvůj čertík, tvé ego J ovládané starými programy a pokřivenou DNA.

Začni hned život jde dál, nečeká.

Zázraky přijdou v momentě, kdy na ně začneš věřit.