Není třeba chodit do minulých generací, či minulých životů, stačí se otočit zpět do svého dětství. Ano, na první pohled měla většina z nás krásné a harmonické dětství, ale jen na ten první pohled. Dětství plné příkazů, zákazů, omezení, kritérií a podmínek na lásku bylo tolik, že nás to zdeformovalo do té míry, že nežijeme své životy, ale životy podle druhých, podle programů ega. Abychom přežili ve světě, který nedal prostor naší duši, naší jedinečnosti, nechali jsme za sebe žít ego, ano je to v pořádku. Díky egu se rodíme a PŘEŽÍVÁME, ale ego má svůj vlastní program a rozhodně to není tvorba našich životů v souladu s cestou duše.

Ego potřebuje ke svému životu hmotu, potřebuje vlastnit, chce mít a chce mít víc a víc, jedno čeho. Naproti tomu Tvá duše tvoří mimo hmotný svět, tvoří ze své podstaty a tím se stáváš klidnou a šťastnou bytostí.

Program ega je přežij za každou cenu a vezmi si co chceš ať to stojí co to stojí, ego je dobrý sluha, ale zlý pán.

Program duše je žij, žij s lehkostí, odevzdej se proudu života, ten tě vždy zavede přesně tam kam potřebuješ, kde máš být, to vše s klidem a láskou vůči sobě i druhým.

Duše není ani sluha ani pán, duše je tvůj život.

Jak slyšet hlas své duše?

Hlas své duše uslyšíš jen tehdy, kdy utišíš své ego, když přestaneš podléhat strachu, kdy vykročíš ze své komfortní zóny emočního pohodlí, kdy začneš upřednostňovat své potřeby, před potřebami druhých, to není sobecké, to je přirozené, to je v souladu s vesmírnými zákony. Právě v momentě, kdy potlačíme své potřeby, touhy, sny jen proto, abychom uspokojovaly touhy a sny druhých, tak právě v tomto momentě nejvíce trpí naše duše. My se od ní odpojujeme a říkáme ji, jak málo jsme hodnotní, že náš život má menší smysl a význam, než život druhých. Už mi rozumíte, vy degradujete svou misi, svou životní cestu a to jen proto, abyste se zavděčili ostatním a byli hodni lásky.

Je tolik programů v našich myslích, které více a více uvězňují naši duši a tím jí brání v naplňování jejího jedinečného poslání, které sem přišla naplnit.., chce se učit, poznávat, hrát si, zakoušet lásku ve fyzické podobě, ale i bolest, je tu ve škole, na služební cestě a my jí ignorujeme. Ignorujeme její nezastupitelnost v systému a systém se hroutí, všichni chceme být dle nějakých pozemských, rigidních norem, tací jak někdo určil.

Buď tou ženou, kterou cítíš uvnitř sebe, žij život své duše. Že to nezapadá do pozemských norem, že se to vymyká morálce, že se to druhým nelíbí… NE NE NE.. neposlouchej druhé, díky tomu že tisíce let posloucháme co je správné a co není a co bychom měli a neměli, tak proto jsme kde jsme, na pokraji zkázy, z omezování cesty naší duše vzniká násilné a agresivní jednání ega.

Projev svou vnitřní sílu, dej světu svůj vnitřní potenciál, obohať ho o svou jedinečnost, nech naplno tryskat svou ženskou esenci, to je právě to, co potřebuješ ke svému štěstí a je to i to, co v této chvíli tolik potřebuje celý vesmír.

Každý z nás je jedinečné a dokonalé ozubené kolečko v soukolí hodin zvaném vesmír a když se některé kolečko zadře, na hodiny se již nelze spolehnout. Pamatuj na to, až se budeš chtít potlačovat, až nebudeš chtít naslouchat své duši, až povedeš vnitřní boj a budeš chtít podlehnout křiku ega. Nejde jen o Tebe a přesto jde jen a jen o Tebe. AŽ USLYŠÍŠ HLAS SVÉ DUŠE – BUDEŠ PLAKAT ŠTĚSTÍM, TAK NÁDHERNÝ POCIT TO JE A V TEN MOMENT POCHOPÍŠ CO JE ŽIVOT, KDO JSI A KAM JDEŠ.